Hlídkový ledoborec Ivan Papanin a další tři plavidla Severní flotily Ruské federace v srpnu vyplula ze Severomorsku na několikaměsíční plavbu do arktických vod. Podle vyjádření velitele uskupení, kapitána 2. hodnosti Alexandra Zinovjeva, má výprava zajistit bezpečnost ruské lodní dopravy po Severní mořské cestě.
Akce probíhá v období, kdy NATO zesiluje svou přítomnost na severním křídle aliance a kdy se o budoucnost Arktidy vede stále otevřenější geopolitický spor.
Severní mořská cesta jako strategická priorita
Severní mořská cesta je trasa vedoucí podél severního pobřeží Sibiře mezi Evropou a Asií, a představuje pro Rusko klíčovou logistickou i ekonomickou prioritu. Moskva ji dlouhodobě prosazuje jako alternativu k jižním námořním trasám vedeným přes Suezský průplav, a to zejména ve spolupráci s Čínou a Indií, které ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil za hlavní arktické partnery Ruska.
V posledních letech se po trase testovala i přeprava velkých objemů ropy tankery plujícími severně od Severní země, což analytici označili za provozně rizikový krok, motivovaný snahou obejít sankce a zkrátit přepravní časy do Asie. Severní flotila podle otevřených zdrojů vysílá skupinu plavidel podél západní části trasy pravidelně každý podzim už déle než deset let.
Zatímco dřívější výpravy kladly důraz na protiteroristická cvičení, výsadkové operace a ostrou střelbu, letošní mise je prezentována především jako bezpečnostní a záchranná, součástí má být nácvik záchranných akcí v arktické zóně.
Ivan Papanin a detaily lodí třídy Projekt 23550
Jádro ruské výpravy tvoří hlídkový ozbrojený ledoborec Ivan Papanin, první jednotka Projektu 23550 (kódové označení „Arktika“), kterou postavily loděnice v Petrohradu. Loď má délku 114 metrů, šířku 18 metrů a výtlak kolem 8 500 tun při plném zatížení.
Trup odpovídá ledové třídě Arc7, což jí umožňuje prolamovat led o síle až 1,7 metru. Pohon zajišťují čtyři dieselgenerátory Kolomna 28-9DG o výkonu 3 500 kW, které přes elektromotory pohánějí dvě hřídele, maximální rychlost lodi dosahuje 18 uzlů, dosah při ekonomické rychlosti 10 uzlů pak zhruba 10 000 námořních mil.
Výzbroj tvoří:
- 76,2mm univerzální kanón AK-176MA,
- systémy blízké obrany AK-630M,
- protiletadlové komplety MANPADS (Igla/Verba),
- osm manévrujících střel Kalibr (kontejnerová verze).
Loď dále disponuje přistávací plochou a hangárem pro vrtulník Ka-27, prostorem pro bezpilotní prostředky pro operace v mělkých či zaledněných vodách. Podle výrobce i vojenských analytiků kombinuje Projekt 23550 funkce hlídkové lodi, remorkéru a ledoborce, což z něj dělá univerzální nástroj pro operace v arktickém prostředí.
Rusko plánuje celkem čtyři plavidla, z toho dvě pro námořnictvo pod označením třída Ivan Papanin a dvě pro pobřežní stráž FSB pod označením třída Jermak. Původní plán počítal s dodáním obou námořních lodí do konce roku 2020. Problémy s financováním oznámené v roce 2018 termín posunuly na 2023–2024. Reálné předání první lodi pojmenované Ivan Papanin proběhlo až 5. září 2025.
Nikolaj Zubov byl spuštěn na vodu v prosinci 2024, jeho předání se předpokládá kolem roku 2027. Program FSB je na tom ještě hůře, výstavba ve Vyborgských loděnicích naráží na kombinaci technických a průmyslových překážek prohloubených západními sankcemi.
Doprovod Papanina tvoří výsadková loď Kondopoga, tanker Sergej Osipov a záchranný remorkér Pamir, jejichž úkolem je zajistit logistickou podporu, doplňování paliva a technickou zálohu pro dlouhodobé nasazení v odlehlých vodách, kde chybí rozvinutá přístavní infrastruktura.
Severní flotila a staronová rivalita v Arktidě
Ruská plavba probíhá souběžně s intenzivnější aktivitou NATO na severu Evropy. Aliance v uplynulém období posílila přítomnost v Norsku i pobaltském regionu mimo jiné cvičením Cold Response, kterého se účastnily i americké stíhačky F-35A ve spolupráci s norským letectvem.
Napětí v oblasti zvyšuje také spor o Grónsko, který opakovaně otevřel americký prezident Donald Trump, a incidenty jako narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami MiG-31.
Mluvčí velitelství NATO SHAPE Martin O’Donnell odmítl ruská tvrzení, že aliance představuje pro Rusko hrozbu, s tím, že NATO je obranným paktem. Moskva naopak dlouhodobě líčí posilování západní přítomnosti v Arktidě a Pobaltí jako pokus o ohrožování ruských zájmů v regionu. Analytické odhady naznačují, že obě strany nyní budují dlouhodobé kapacity od hlídkových ledoborců po ponorkové hlídky v tzv. Medvědí mezeře severně od Skandinávie pro působení v regionu, jehož význam roste s ústupem mořského ledu a otevíráním nových přepravních tras.
Zdroj: The National Interest, Baird Maritime
Autor/Licence fotografie: Projekt 23550 Ivan Papanin, Alekc2m – Own work, CC BY-SA 4.0